Zkouška všestranného psa prvního až třetího stupně

- T1, T2, T3 -

Prováděcí připomínky:

Na zkoušku T 1 mohou nastoupit psi a feny (dále jen psi), kteří dosáhli stáří 12 měsíců. Zkoušky na sebe metodicky navazují, proto pro splnění zkoušky vyšší je podmínkou složení zkoušky nižší.

Zkoušky mohou být organizovány jako samostatná akce nebo jako soutěž se zapsáním zkoušky při splnění 70% limitu ve všech třech disciplínách. Budou-li zkoušky organizovány jako samostatná akce je minimální počet startujících psovodů 5, maximální 10. Pokud budou zkoušky zapisovány při soutěži, doporučuje výcviková komise minimální počet v každé kategorii 3 psovodi.

Při rovnosti bodů dvou či více závodníků při soutěži, rozhoduje vždy poslušnost, pak obrana a naposledy pachové práce. Pokud by ani toto nerozhodlo o pořadí, rozhodují jednotlivé cviky poslušnosti, tak jak jdou po sobě.

Pachové práce:

Tvar stopy, její délku, stáří i umístění předmětů určí rozhodčí podle požadavků zkoušky a podle terénních podmínek. Při kladení cizích stop může být přítomen pouze rozhodčí, vedoucí zkoušek (ředitel závodu) a kladeč. Psovod nesmí znát směr, tvar a místo ukončení stop, ani místa rozložených předmětů na stopě. Stopa se nesmí klást v takových kulturách a na takovém terénu, který by prozrazoval její směr. Předměty pokládané na stopu se nesmí barevně odlišovat od terénu, na němž je stopa položena, a nesmí svojí velikostí přesahovat rozměr 10 x 10 x 1 cm. Vhodnost předmětů přezkoumá rozhodčí před jejich použitím. Kladeč umístí předměty přímo na stopu podle pokynů rozhodčího. Předměty se nesmějí pokládat na lomy nebo do jejich přímé blízkosti. Poslední předmět ukončuje stopu. Začátek stopy označuje tabulka před níž jeden krok se nachází nášlap. Na nášlapu se kladeč pohybuje asi minutu, přičemž nesmí do terénu botou vyrývat značky. Pak vykročí normálním krokem. Po položení posledního předmětu přeruší souvislý sled stopy a několika skoky do strany kladení stopy ukončí. Kladeč nesmí psovodům vyzrazovat směr ani tvar stop.

Jakmile stáří stopy odpovídá požadavkům zkoušky, vyzve rozhodčí psovoda k podání hlášení, při kterém se psovod rozhodčímu představí jménem, oznámí i jméno psa a sdělí rozhodčímu jakým způsobem pes označuje nalezené předměty. Sdělení je závazné, pes musí potom všechny předměty na stopě nalezené označit stejným způsobem. Potom rozhodčí ukáže psovodovi místo, kde má psa uvést na stopu. Nerozhoduje, použije-li psovod stopovací vodítko nebo nechá-li psa pracovat samostatně. Psovod musí sledovat psa ve vzdálenosti nejméně 10 kroků. Použije-li psovod stopovací vodítko, nesmí jím psa ovlivňovat k setrvání na stopě. Může jen mírným přitažením zpomalit jeho postup. Psa na stopě lze povzbuzovat a chválit, čím méně se však tyto prostředky používají, tím výše se práce posuzovaného psa hodnotí. Limity stanovené pro vypracování stop má právo změnit a to jak směrem dolů, tak směrem nahoru pouze hlavní rozhodčí, vždy s ohledem na terén nebo počasí, při kterém jsou pachové práce prováděny.

Poslušnost:

Poslušnost je předpokladem pro úspěšný výcvik psa. Poslušnost nesmí být samoúčelná a musí se projevovat i v ostatních částech výkonu. Kromě cviků vyžadujících poslušnost jsou do této části zařazeny i výkony předpokládající obratnost, odvahu a jiné vlastnosti, které musí pes mít, aby byl použitelný v praxi. Psovod přenáší své povely na psa vždy až na povel rozhodčího, toto ustanovení platí jak pro poslušnost, tak pro obranu i pro činnost figurantů.

Při zkouškách T 1 a T 2 se při poslušnosti mohou používat jak zvukové, tak posunkové povely. Oslovit psa jménem před povelem se však povoluje pouze u přivolání. U ostatních cviků se povoluje pouze povel plus posunek. Jako aportu se u zkoušek T 1 až T 3 používá dřevěná činka psovoda. Ke střelbě používat vyšší kalibr zbraně, neboť běžně používaný "poplašňák" je jako náhrada nárazového hluku velmi slabý. Přezkušování odolnosti vůči výstřelu se doporučuje u cviků odložení za pochodu nebo u dlouhodobého odložení. Spojovat přezkušování střelby s aportem se zvláště u nižších zkoušek nedoporučuje pro nežádoucí spojitost. U zkoušky T 3 nelze používat zvukové povely u cviků č. 2, 6, 7. U cviků 1, 3, 10 se nepoužívají posunkové povely. Při přivolání z vysílačky se použije pouze jméno psa a posunek k přivolání před sebe. Použije-li psovod při poslušnosti náhubek, se ponechává na jeho vůli. U zkoušky T 3 se cvik vysílání na 50 kroků provádí na konkrétní cíl (praporek).

Obrana:

Při zkouškách očekáváme hlavně opravdovost zákroku psa a posuzujeme, jak by pes byl schopen podobné úkoly plnit v praxi. Pozornost věnujeme i dostatečné ovladatelnosti. Průzkum terénu se provádí zásadně v přírodním prostředí. Nahrazovat terén umělými zástěnami je zakázáno.

Jako označení nalezené osoby se uznává pouze jediný způsob a tím je vyštěkání. Při provádění cviku vyštěkání pomocníka u všech všestranných zkoušek je na rozhodnutí psovod, zda použije ochranný náhubek, či nikoliv. V případě použití náhubku pes, který bude ohodnocen plným počtem bodů, intenzivně vyštěkává, pomocníka nenapadá, těsné obíhání úkrytu pomocníka není chybou. Občasné narážení do figuranta nebo méně intenzivní vyštěkávání je hodnoceno jako drobná chyba. Trvalejší napadání a slabé vyštěkání je hrubou chybou, intenzivní napadání bez hlasového projevu je hodnoceno jako nesplnění cviku. Napadne-li pes pomocníka, zůstávají mu body za průzkum terénu. Jestliže pes figuranta v terénu nenajde, nevyštěká nebo se od nalezeného pomocníka vzdálí, ztrácí body i za průzkum terénu pro jeho bezúčelnost. Posuzování práce bez náhubku, je dostatečně známé a tedy shodné. Orientační metráž pro průzkum terénu: T 1  40x50 kroků, T 2  60x100 kroků, T 3  80x100 kroků. Ovládat psa v terénu může psovod libovolným způsobem, např. ultrazvukovou píšťalkou. Lze však používat pouze jeden zvolený povel. Kombinace několika povelů jako tleskání, volání apod. se nepovoluje.

Po vyštěkání pomocníka vyzve psovod označenou osobu, aby vystoupila z úkrytu, postavila se čelem k psovodovi a odhodila zbraň. Vyzývat pomocníka, aby zvedl ruce nad hlavu není nutné, pouze ho upozorníme, aby stál v klidu. Poté psovod položí psa a provede prohlídku nalezené osoby. Po prohlídce se vrátí ke psu, psa si posadí k noze a probíhá výslech. Ostatní cviky, jako napadení psovoda při výslechu či prohlídce, probíhají podle požadavků té které zkoušky. Veškerá činnost pomocníka nebo pomocníků se děje vždy až na povel rozhodčího. Při krátkých kousačkách pouští pes vždy až na povel psovoda. Pouští-li pes samostatně po klidu pomocníka, není to chybou.

Hlídání pachatele po dobu určenou ZŘ probíhá tak, že psovod po upravení hlídané osoby do polohy, kterou jí určí, položí psa do vzdálenosti 5 kroků a sám odejde do úkrytu, který mu určí rozhodčí. Po uplynutí doby pro hlídání dá rozhodčí povel pomocníkovi, aby se pokusil psovi odejít. Jakmile pes zakročí, pomocník krátce zabojuje a pak přestane klást odpor a postaví se do klidu. Pes by měl klidně stojícího pomocníka pustit a dál soustředěně hlídat. Poté dá rozhodčí povel psovodovi, aby si pro psa přišel. Nepustí-li pes pomocníka, ztrácí pouze 5 bodů za pouštění.

Při všech dlouhých zadrženích, jak hladkém, zkoušce odvahy i při kontrolním výkonu, odchází vždy psovod od pomocníka a jakmile dosáhne požadované vzdálenosti, počne pomocník pokřikem psovoda i psa provokovat. Poté psovod vyzve figuranta, aby zůstal stát a po jeho pokusu o útěk vypouští psa k zadržení. Psovod okamžitě, a to co nejrychleji, následuje svého psa až do bezprostřední blízkosti střetu pomocníka se psem. Přestane-li pomocník klást odpor, může psovod psa na povel rozhodčího odvolat. Opustí-li pes pomocníka, ztrácí bodové ohodnocení za zadržení. Nepustí-li pes pomocníka ani na povel psovoda, ztrácí 5 bodů za pouštění.

Jako zbraně používá pomocník softu, neboť údery prutem jsou v současné době zakázány spolkem pro ochranu zvířat. Při zkoušce T 1 nepoužívá pomocník obušek vůbec. Při zkoušce T 2 pouze při zkoušce odvahy, kdy se snaží po zákusu odradit psa dvěma údery na povolená místa. Při zkoušce T 3 použije pomocník obušku při kontrolním výkonu a to třemi údery po zákusu. Pomocník může mít u sebe obušek u všech zkoušek při vyštěkání jako náhražku simulující zbraň.

Doporučuje se používat ochranných celoobleků hlavně u speciálních zkoušek (zákroky v místnosti apod.). Při provádění výkonu hladké zadržení ve všech stupních zkoušek zásadně nepoužívat rukávů, které mají krytí pouze do poloviny paže (FRABO). Obecně platí, že se závodník na akcích TARTu může setkat při obraně se všemi druhy ochranných rukávů, včetně manžet.

Zkouška všestranného psa prvního stupně

- T1 -

Pachové práce:

Poslušnost:

Obrana: